Ta šprtka! 01 pro Lena-luny

30. října 2011 v 20:37 | Xia-san |  Jednorázovky na přání
Tak doufám, že se ti to aspoň trochu líbí =)) bude to asi na tři díly (možná navíc :D) a ten začátek nic moc =/ Nevěděla jsem jak pořádně začít, ale doufám, že to bude vyhovovat =) hezké čtení =) P.S.: chyby jsem zase nekontrolovala a doufám, že se mi to nahraje správně i přes internet, kterem mě prostě nemá rád :D

"Vidíš ji? Nedivím se, že nemá žádné kamarády." Zasmál se černovlasý kluk s uhlově černýma očima a díval se na druhou stranu chodby.
"Ale jo. Moje podivínská sestřenka se s ní kamarádí." Podotkl dlouhovlasý kluk, který se bavil pohledem na hnědovlasou dívku s brýlemi, které měly černé tlusté obroučky, když sbírala hromadu těžkých knih, které ji před chvíli spadly. Najednou k ní přistoupil blonďatý mladík a pomohl jí.
" Kdo to je?!"
Mezitím na druhé straně chodby
"Pomůžu ti." Podal ji knížku o psychologii. Udiveně zamrkala očima.
"D-děkuju, ale to si nemusel." Rychle si od něho knihu vzala.
"Tenten tady jsi!" objala ji zezadu modrovláska tak silně, až ji knihy málem spadly znova na zem.
"Ahoj Hin." Opětovala jsi pozdrav.
"Oh, já jsem se ještě nepředstavil. Jsem Naruto."přerušil je blonďatý mladík a podal ruku nejdříve Tenten a pak Hinatě, z které nemohl spustit oči od té doby, co přišla.
"Jsem nový student." Dokončil s představováním.
"Ou jo, tak to jo. Říkala jsem si, že tě neznám. Já jsem Hinata Hyuuga a tohle je Tenten Darei." Usmála se na něj. V tu chvíli zazvonilo a oni spolu vyšli do třídy.
U mužské skupinky
"Novej student? To je otrava." Vzdychl hnědovlasý mladík, který bedlivě sledoval blonďatého a nového spolužáka, který si sedl vedle blondýnky se čtyřmi culíčky.
"Viděli jsme ho, jak pomáhá tý šprtce. Mezi nás asi nezapadne." Podotknul dlouhovlasý kluk, který s ním sdílel společnou lavici.
"Už jen od pohledu se mi nelíbí." Zavrčel bruneťák.
"Snad nežárlíš, že si sednul vedle Temari." Popichoval ho jeho přítel.
"Neji?! Neštvi mě!"
"No jo. Hej Shikamari, přijdeš v pátek ke mně?"
"Jasně, vždyť slavíš osmnáctky, to si nesmím nechat ujít." Nasadil úsměv.
"Přijde tam i Temari." Mrknul na něj spiklenecky.
"Neji!"
Mezitím u šprtky a podivínky
"Je tak krásnej." Rozplývala se Hinata při pohledu na Naruta.
"Úplně záříš." Usmála se na ní její nejlepší kamarádka.
"Neříkej mi, že není pěknej." Pro Hinatu přišel jako bůh. A ještě k tomu se hezky chová i k její kamarádce. Nemůže být jako ti idioti, jako je její namachrovaný bratránek a ta jeho banda blbců.
"No je pěknej, ale mně se nelíbí." Smála se dál. Už dál nic neříkali a věnovali se profesorovi. I když jen Tenten, Hinata studovala pohledem blonďáka.
Na obědě
"Ahoj Naruto. Chceš si sednout k nám?" přiběhla k němu Hinata s plným tácem. Tenten ji občas obdivovala za její sebevědomí, i když taková dřív nebyla. Sice Hinatu označovali za podivínku, protože občas provedla něco, co by od ní nikdo nečekal, ale nijak si z ní nedělali srandu či jinak ubližovali. Za to ona, ta šprtka, jak jí všichni říkali, to schytávala docela často. Jedna skupinka, která se skládala ze dvou sourozenců, Juugy a Karin a její kluka Suigetsua jí prováděla naschvály pořád. A dnešek nebyl výjimkou.
"Ale ale, koho pak to tu máme? Není to naše vševědka?" Karinin křiklavý hlas přímo drásá uši.
"Co chceš Karin?!" zavrčela na ní Hinata, když se objevila celá ta její parta u našeho stolu.
"S tebou nemluvím Modrásku! Jak pak se má naše šprtka?" Sedla si vedle Tenten.
"Nikdo ti nedovolil, aby sis sedla k nám." Odpověděla ji Tenten.
"Ale no tak, přece nechceš, abychom odešli." Přidal se k ní její bratr.
"Přesně tak, nechce vás tady. Takže vypadněte." Vložil se do toho Naruto.
"A ty seš kdo?" oplatil mu to Juuga.
"Jsem ten, kdo vám pěkně znepříjemní život, když okamžitě nevypadnete." Zavrčel na něj. Juugo zatnul výhružně pěst.
"Myslíš, že na nás máš?" teď se postavil Naruto proti němu. Schylovalo se ke rvačce, ale naštěstí se v jídelně objevili profesoři.
"Juugo, nech ho. Nechceme mít problémy." Juugo si odfrkl, ale odešel a s ním i Karin. Suigetsu se ještě naklonil k Tenten.
"S tebou si to ještě vyřídíme." A pak konečně odešli.
"Kdo to byl?" zeptal se Naruto.
" Ale nikdo. Nechci, aby si měl kvůli mně problémy. Ale děkuju, asi bych se jich nezbavila." V duchu se ale děsila, co jí ta parta provede. Věděla, že Juuga to dneska hodně pobouřilo a samozřejmě si vztek vybije na ní. V klidu dojedli oběd a před školou se rozdělili. Naruto šel s Hinatou a Tenten šla sama. A ošklivě se jí to vymstilo.
"Tak tady jsi. Už tu na tebe čekám." Juugo ji zatáhl do jedné temné postranní uličky.
"Nešahej na mě!" chtěla ho udeřit, ale její ránu zachytil a přitlačil ji ještě více celým tělem na zeď.
"Ale prosím tě. Jen si chci trochu užít." Hrubě ji políbil. Takhle si svůj první polibek v životě nepředstavovala. Z očí jí vytryskly slzy.
"Pusť mě, prosím." Dál jí líbal na krku.
"Budeš prosit víc, ty děvko." Zasmál se. Najednou ho někdo od ní odtrhl.
"Vypadni a víckrát si mě nepřej potkat!" Její zachránce k ní stál zády. Juugo se postavil a otřel si krvácející koutek.
"Ty se do toho nemáš co plíst. Je to moje věc!" napřáhl se. Zachránce jeho ruku chytil a zkroutil mu ji za zády.
"Nechci mít problémy, kvůli takovýmu idiotovi jako seš ty. Takže vypadni nebo skončíš špatně. A ještě jednou tě nachytám, že jí něco děláš, bude po tobě." Pustil ho a Juuga začal utíkat pryč. Byla v pořádku, hluboce si oddychla.
"Děkuju, strašně moc ti děkuju." Objala ho. Konečně se na ní její zachránce otočil.
"Neji?!" rychle od něj odskočila.
"Pojď, odvezu tě domů, aby se náhodou ještě nevrátil." Vykuleně se na něj podívala. On jí pomáhá? Uchopila jeho nabízenou ruku a nechala se odvést na parkoviště, kde měl auto. Cesta proběhla mlčky, jen Tenten občas promluvila, aby ho mohla navigovat. Za chvíli dorazili k jejímu malému domku, kde bydlela jen se strýčkem. Vystoupila.
"Ještě jednou moc děkuju. Nevím, co by se stalo, kdybys nepřišel." Smutně se usmála.
"Není zač. Kdyby si ještě někdy dovoloval, dej mi vědět. Sám mám s ním nevyřízené účty." Ani se na ni při jejich rozhovoru nedíval. Přišlo jí to trochu divné.
"Dobře. Tak já už jdu." Jen kývnul. Tenten zavřela dveře a čekala, až zajeden za roh. Pak se vydala do bytu, kde bydlela.
Další den ve škole byl poněkud tichý. Všichni byli unavení z celého týdne a už se těšili, až jim odzvoní poslední hodina.
"Tenten, musíš dneska přijít k nám. Bude tam párty." Pošeptala jí v lavici Hinata.
"Jde i Naruto. Neji mi dovolil si pár lidí taky pozvat." Dodala pak.
"Nevím Hin. Ty víš, že na tohle nijak moc nejsem."
"No tak, prosím. Aspoň kvůli mně." Udělala na ní své štěněčí oči, i kterých věděla, že jim Tenten neodolá. Poraženě si vzdychla.
"No jo, tak já půjdu."
"Hurá, s Narutem tě vyzvedneme v sedm. Platí?"
"Jo." Konečně zazvonilo na konec třetí hodiny.
Nevěděla, co si má vzít. Ale rozhodla se, že se trochu odváže. Vyndala černou minisukni, kterou si koupila, když měla menší zkrat a rozhodla se pro rebelii, ale nikdy ji na sobě ještě neměla. Pak si vzala červení tílko, které dostala od Hinaty k jejím osmnáctým narozeninám před dvěma měsíci. K tomu si vzala černočervenou mikinu, kdyby ji byla náhodou zima a červené baleríny. Vlasy si nechala rozpuštěné. V jemných vlnách ji její hnědé vlasy splývaly až k pasu. Brýle si sundala, stejně je nepotřebovala. Nosila je jen na čtení a později si je nechávala celou dobu, protože ji nijak nevadili. Oči si orámovala černou tužkou a dala si řasenku. Podívala se na sebe do zrcadla.
"Sekne ti to holka, ale moc si na tohle nezvykej. Tohle je naposled, co ses takhle oblékla." Mrkla na sebe do zrcadla. Za pět minut mělo být sedm a ona najednou znervózněla.
"Bože můj. Co tam chci vlastně dělat? Jasně Tenten, ty víš, kvůli komu tam nakonec jdeš. Jednou ti zachrání život a ty bys pro něj udělala cokoliv! No jasně, ale zachránil mi přece život!" začala nervózně přecházet po pokoji.
"A ještě se tu bavím sama se sebou. Ten po tobě bude určitě šílet Tenten! Se šprtkou, která navíc trpí samomluvou. Jsem dobrá partie." Podívala se na sebe do zrcadla.
"Musím se převlíknout." Už si chtěla vytáhnout ze skříně džíny, ale na to se ozval zvonek od dveří.
"Dopr…" popadla kabelku a vydala se ke dveřím. Ještě se rozloučila se strýčkem a šla.
"Teda Tenten! Seš kočka, hned bych do tebe šla."
"Hinato! Tyhle tvoje nálady mě děsí." Její kamarádka se upřímně zasmála.
"Pojď, už to začalo." Hluboce se nadechla a nasedla do auta.
Přijeli tam po půl hodině, co večírek začal, ale už byl v plném proudu. Dala si věci do jednoho pokoje pro hosty, kde měla přespat a zamkla, aby se jí tam náhodou nenakvartýrovala jiná dvojce. Pak sešla dolů za ostatními.
"Páni, pomalu bych tě nepoznal."

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídky?

Ano, jsou pěkné. 89% (113)
Ujdou 5.5% (7)
Ne, jsou hrozné 5.5% (7)

Komentáře

1 Andysek Andysek | E-mail | 30. října 2011 v 21:22 | Reagovat

Páni !! úžasný :D Těším se na další díl ;)

2 veronika veronika | 30. října 2011 v 22:51 | Reagovat

vyzerá to dobre.

3 Hope Hope | 31. října 2011 v 13:17 | Reagovat

super

4 Ráďuše Ráďuše | E-mail | Web | 31. října 2011 v 16:48 | Reagovat

Tak a teď jsi to sekla v tom nejlepším! Zrovna jdu na hoboj a snažím se mít dobrou náladu, místo toho jsem teď ale napnutá jak kšandy, jak to dopadne dál. :-D

5 lena-luny lena-luny | Web | 31. října 2011 v 17:32 | Reagovat

Děkuju, moc děkuju! Je to... velkolepý, krásný, prostě famózní ( :-D ). Doufám, že další bude brzy!

6 Skřítek Skřítek | Web | 1. listopadu 2011 v 14:24 | Reagovat

tohle nemá chybu! Další! Honem! :D jinak to asi nevydržíím :D nádhera fakt :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama