Anbu 08

25. října 2011 v 4:38 | Iwelin |  ANBU
Přidávám další dílek. =) Hezké čtení a omlouvám se za chyby =)




"Prosím…musím zachránit Hinatu. Vyjde to, prosím." Málem jsem se rozplakala. Dlouho se rozmýšlel.
"Tak jo." Rychle jsem ho objala.
"Ale jestli se to nepovede…"
"Povede, uvidíš." Usmála jsem se na něj. Tak a teď, jak probudit démona. Naruto na mě chvilku, dalo by se říct, že pobaveně koukal, jak se snažím ani nevím o co.
"Naru…"
"Ponoř se do svého vnitra. Musíš se uvolnit a vypustit všechny myšlenky z hlavy a urputně myslet na démona." Než jsem přestala na cokoli myslet, dalo to dost práce, když vám hrozí bůh ví co. Ale za pokus to stálo.
"Sakra. Kde to jsem?!"
"Co tu chceš?" toho hlubokého hlasu jsem se dost lekla. Podívala jsem se, odkud hlas vycházel, a na mě se zahleděly dvě velké ledově modré oči.
"Gobi?"
"Kdo myslíš, že tady asi bude?!" zavrčel.
"Potřebuju pomoct." Snažila jsem se mluvit pevný hlasem, ale kdo by byl klidný mít před sebou jednoho z nejmocnějších démonů, i když je zapečetěn. Ale on se rozesmál.
"Proč? Proč očekáváš, že ti pomůžu?"
"Chceš pomstu? Mohu ti ji poskytnout." Vypadalo to, že ho to velmi zaujalo.
"Jak?"
"Nechám se tebou ovládnout a můžeš všechno zničit a pozabíjet ty, co za to všechno můžou. Klidně to tu srovnej se zemí…Ale neublížíš mým přátelům a až bude po všem, budeš mě poslouchat!"
"Kde bereš tu jistotu, že tě pak poslechnu?" úlísně se usmál, až se mu odhalily tesáky. Na tváři se mi vykouzlil šibalský úsměv.
"Myslím, že ani teď nebudeš mít dostatek síly na Kyuubiho." Jeho úsměv okamžitě zmizel.
"Jseš chytrá. Ale stejně nevidím důvod proč ti pomoct." Tenten už to přestávalo bavit. Najednou pocítila tu známou sílu díky svému Kekkei genkai. Oči mi zčernaly.
"Potřebuju pomoct a k tomu musím mít tebe! Nenechám tady všechny mé přátelé umřít, jen kvůli tomu, že je tady démonek hrdej a uraženej. Jestli nepůjdeš dobrovolně, já už najdu způsob, jak tě zkrotit." Pečeť, která mě dělila od Gobi, se rozlomila. A já jsem měla volnou cestu k němu.
"Mám sílu, která tě už dokázala zkrotit. Takže se rozhodni a to rychle." Nechápala jsem, co to do mě vjelo. Cítila jsem nenávist, zlost. Ale na Gobi to zapůsobilo.
"Páni, tak odvážného človíčka jsem ještě nepotkal. Možná to bude spíš tím, že jsi z klanu Kurai…a dokonce princezna." Usmál se.
"Dobře, pomůžu ti. Ale budeme mít mezi sebou dohodu. Budu ti sloužit, ale ty mi umožníš při boji si trošku zařádit." Zdála se mi to jako skvělá dohoda. Podobnou má mezi sebou i Naruto a Kyuubi. Jenže ten si ti musel hodně vydupat.
"Fajn, s tebou se nakonec spolupracuje dobře." Usmála jsem se.
"Po těch desetiletích jsem rád pryč z té zatracené sochy, i když mě tam uzavřel tvůj klan."
"Jasně, to věřím. Ale jdeme na to, máme málo času." A naše chakry a zároveň těla se spojily.
Musím říct, že to bylo něco úžasného. Takovou sílu jsem snad v životě necítila. Moje tělo bylo obalené do modré chakry. Narostly mi drápy a špičáky se mi prodloužily. Musela jsem určitě vypadat jako Naruto, když využije sílu Kyuubiho. Najednou jako by do mě uhodila neznámá síla, jsem se prohnula v zádech. Ochromilo mi to končetiny a já klesla na zem Naruto ke mně vystrašeně přiskočil.
"Tenten!"
"Uvolni se. Nebraň se tomu, první přeměna je nejtěžší. Bude to bolet jen chvíli." Jeho hluboký hlas se mi ozval v hlavě.
"Je to dobrý. Neublíží." Ztěžka jsem dýchala.
"Nemůžeš mu věřit."
"Naruto, já mu věřím. Zvládnu to." Další vlna bolesti. Moje tělo se ocitlo v křečích. Vykřikla jsem a schoulila se do kolečka. Naruto vyděšeně zakřičel moje jméno. Nabývala jsem na velikosti, měnila jsem se do podoby Gobiho. Už jsem měla dva ocasy. Vyrazila jsem dveře od naší kobky.
"Uteč a osvoboď ostatní. Utečte, co nejdál od sídla. Všechno to tu zničím." Promluvila jsem hlasem Gobiho. Naruto mě poslechl a já uvolnila cestu ještě Nejimu a Hinatě. Nikdo jiný tu nebyl. Už jsem měla čtyři ocasy a svými rozměry jsem rozbila část sídla. Aspoň, že jsou ostatní už pryč. Kolem mě teď bylo spousty ninjů.
"No tak, obkličte ji!" křičel jejich velitel. Teď jsem se ocitla já uvnitř Gobi. A cítila jsem tu neuvěřitelnou moc.
"Všechny je zabij! A jejich velitele si musíme obzvlášť vychutnat." Bylo jich tu asi šedesát, ale většina padla hned po prvním útoku. Oheň je všechny smetl.
"Je to nádhernej pocit, že? Mít takovou moc."
"Přímo boží pocit." Zasmála jsem se. Další ninjové už byli větší oříšek. Prvotní šok a zmatek opadl a oni se začali pořádně soustředit. Byli nejspíš připravení na možnost probuzení démona. Ale když později viděli, že nemají proti nám skoro žádnou šanci, jejich chladné obličeje se proměnily ve vyděšené. Někteří se dokonce dali na úprk. Gobi utrpěl pár ran, dokonce i vážnějších, ale nakonec přece jen tu zbyl sám velitel a můj příbuzný.
"Pomsta, konečně."
"S tebou zas nebude taková nuda. Tak jak ho potrestáme?"
"Nevím, co navrhuješ ty? Ale dělej si, co chceš, hlavně aby trpěl, chtěl ublížit mým přátelům."
"Necháš to na mé fantazii? Dobře." Teď jsem Gobiho moc vůbec nekontrolovala jako předtím, nechala jsem mu volnou ruku. A musím říct, že to co jsem viděla, mě mírně vyděsilo. Velitele obmotali silné kořeny, slyšela jsem, jak mu křuplo pár kostí. Zaječel bolestí. Pak přišel na řadu oheň, který ho sežehl, a jeho oblečení se na něm seškvařilo. Teď zažívá opravdový muka.
"Skonči to s ním rychle. Pak tady musíme ještě uklidit."
"Nepospíchej maličká." Další živel, voda. Velitel se ocitl v bublině bez možnosti se nadechnout. Ani se pomalu nebránil. Věděl, že už nemá šanci. Klesl na zem a začal vykašlávat vodu. Poslední živel, vzduch. Tornádo ho rozcupovalo na kousky.
"Líbilo se maličká? Jen malý zlomek mé síly." Zasmál se hrubě.
"Jsi šílený. Teď to tu musíme uklidit." Voda všechno smetla do nedaleké řeky. Zůstaly tu poničené stromy, krajina nebyla vůbec k poznání. Ale my jsme byli volní. Bez problémů jsem se vrátila do své lidské podoby. Chvilku jsem se bála, že Gobi přece jen nedodrží slovo, ale přece jen jsem pocítila úbytek jeho chakry. Klesla jsem unaveně na kolena.
"Tenten!" Hinata se se mnou spojila myslí.
"Už můžete přijít, všechno je v pořádku." A zanedlouho jsem se ocitla v jejím pevném objetí.
"Měla jsem o tebe strach, tohle mi už nedělej."
"Už je po všem, Gobi mě poslouchá." Ze svého vnitra jsem uslyšela mírné protesty, ale to jsem teď neřešila. Mohli jsme jít domů.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ráďuše Ráďuše | 25. října 2011 v 8:08 | Reagovat

Dobrej díl, jen se ti to tady zobrazilo asi tak třikrát nebo čtyřikrát XD Nevadím, další ať je coby dup XD Ne jak to stihneš samozřejmě.

2 Andysek Andysek | E-mail | 25. října 2011 v 19:34 | Reagovat

Tak to byk skvělej díl! :-D Píšeš skvěle! Moc se těším na další díl! ))

3 lena-luny lena-luny | 25. října 2011 v 20:39 | Reagovat

Skvělý!!! Další dál tvoje povídky jsou boží! :-D

4 veronika veronika | 26. října 2011 v 21:49 | Reagovat

pekné, že sa dokázala Tenten s Gobim dohodnúť.

5 Smilicek Smilicek | 6. listopadu 2011 v 20:18 | Reagovat

Božíí Božíí Božíí !! :-D Prosím Rychle další díl :-D

6 Ayiiiii Ayiiiii | E-mail | 10. ledna 2012 v 21:27 | Reagovat

Nádhernej díleček ;-) Nemůžu se dočkat dalšího :D

7 Akito Akito | 19. ledna 2012 v 22:15 | Reagovat

Páni! :-D Tak šup šup rychle další díl sem nedočkavej! :-D

8 Shinigami Shinigami | 14. května 2012 v 20:49 | Reagovat

Tak na tohle lze říci jediné: ÚŽASNÉ, NÁDHERA, DALŠÍ, DALŠÍ, DALŠÍ!!!!!! MÁŠ TALENT HOLKA ALE JÁ CHI.... DALŠÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ :-D

9 Seiji Kuran Seiji Kuran | 7. listopadu 2013 v 22:33 | Reagovat

no vidím že asi neví díl jen tak nebude hmm skoda je to dobré sice jsem se někdy trochu ztratil alejinak good

10 Adís Adís | E-mail | Web | 29. srpna 2014 v 9:53 | Reagovat

Wauu:OO moc pěkná povídka..:)) Škoda,že TenTen nemá Gobiho i v Anime...:D to by byl brutal..:DD :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama