I need you - 1.část

26. dubna 2011 v 13:37 | Xia-san |  Jednorázovky
Bacha...tentokrát SasuSaku...a trochu perveznější =P



Vím, že jsem Narutovi něco slíbila. Ale já jsem si nemohla pomoct.

"Saky, slíbíme si něco. Už nebudeme Sasukeho pořád přemlouvat a hledat ho. Nestojí o nás."
"Ano Naruto. Ale co tak najednou?" vždycky ho chtěl zachránit nejvíc z nás všech. Já jsem k Sasukemu cítila jen nenávist. Objal Hinatu, která byla s námi, kolem trošku většího bříška.
"Brzy budu mít jiné starosti. Proto." Usmál se na mě.

Věděla jsem přesnou polohu Sasukeho týmu. Musím ho zabít.

"Už mě neotravujte. Jste pořád stejně otravní." Sasuke stál k nám zády. Ani se na nás nepodíval.
"Sakra Sasuke. Musíš se pořád honit za pomstou?!" Naruta to značně vytáčelo. Itachi byl už po smrti, ale Sasukeho pomsta si našla nový cíl. Madara Uchiha.
"Ano Naruto musím. A vy my s tím rozhodně nepomůžete." Do teď jsem tam jen nezaujatě stála. Ale teď nás urazil. Byli jsme s Narutem silní.
"Myslíš, že ti pomůže ta tvoje sebranka, co stojí za tebou?" teprve teď se k nám otočil čelem. Propaloval mě pohledem.
"Sebranka? Co si to dovoluješ ty růžovko!" zavrčela jeho týmová partneka Karin. Než mrkla, stála jsem za ní s katanou u jejího krku. Všichni ostatní se postavili do bojových pozic, jen Sasukeho to nechávalo klidným.
"Taková špína, mi nebude říkat růžovko." Stačil jeden lehký pohyb ruky a bylo by po ní. Ale ne.
"Sakuro ne. Dnes se nikdo zabíjet nebude." Poslechla jsem Naruta a zklamaně jsem schovala svojí katanu. Karin mě chtěla praštit, ale rychlejší jsem byla já. Jednou ranou jsem jí odhodila k Sasukemu, který stál o tři metry dál. Aspoň tohle jsem si užila. Zase jsem se přenesla k Narutovi.
"Když teď odejdeme, nikoho už mít nebudeš Sasuke."
"Já už nikoho nemám Naruto. Sbohem." Viděla jsem, jak to Naruta zasáhlo. Bylo mi líto, že to takhle dopadlo. Že ublížil Narutovi, kterého jsem považovala za bratra. V tu chvíli jsem si také našla nový cíl.


Tři měsíce po našem setkání jsem tvrdě trénovala. A když se naskytla ta správná chvíle, využila jsem jí. A konečně jsem ho našla. Jeho silná chakra mě přímo uhodila a já jsem věděla, že on už o mně také ví. Byl sám, to se hodilo.
"Říkal jsem vám, že se domů nikdy nevrátím." Stál zády ke mně. Vytáhla jsem katanu.
"Kdo říkal, že tě budu přemlouvat k návratu? Já už mám jiný cíl." Překvapeně se na mě otočil, ale pak zase nasadil svojí děsivou masku. A začali jsme spolu bojovat. I když on používal sharingan, byl to vyrovnaný boj. Do té doby, než jsem udeřila do země a já padala z útesu. Rovnou pod drtivou sílu vodopádů.
Když jsem se probudila, nehorázně mě bolela hlava. Ale ta bolest za chvilku přešla. Byla jsem v naprosté tmě a naprosto jsem netušila, kde jsem. Zvedla jsem se a šmátrala po místnosti. Aspoň trochu světla. Najednou mě někdo chytil pod krkem. Samozřejmě to byl Sasuke.

"Už ses nám vyspinkala?" pustil mě a rozsvítil. Měl na sobě jen kalhoty a vlasy měl mírně rozcuchané.
"Pane bože. Můžu se zeptat, proč mě tu kurva držíš?" založila jsem si ruce na prsou.
"Být tebou, nejsem sprostý. Chovej se slušně." Posadil se na postel.
" A taky je slušností odpovědět." Oplatila jsem mu to.
"Mám své důvody." On si mě prostě ani nevšímal. Prohlédla jsem si místnost. Byly tu jen jedny dveře. Nic víc. Podíval se směrem, kam jsem koukala já.
"Nemá cenu utíkat."
On seděl na posteli a já stála blíže ke dveřím. Já vím, byl to chabý pokus, ale zkusit jsem to musela. Vyběhla jsem a dotkla se kliky. Bylo zamčeno. Sakra! Přirazil mě tvrdě na dveře a chytil mi ruce za zády.
"Sakuro Sakuro. Říkal jsem ti, že nemá cenu utíkat." A pak, co následovali, mě vcelku vyděsilo. Začal mě líbat na krku. Byl dokonce i něžný. Otočil mě k sobě čelem a přitlačil se nahou hrudí víc na mé tělo. Byl nádherně teplý. Dobyvačně mě políbil na ústa, ale já nespolupracovala. Nemohla jsem pochopit tak náhlou změnu. Až když mě políbil na ucho, probudila jsem se.
"Sasuke…" zasténala jsem. Omotala jsem své ruce, které mezitím pustil, kolem jeho krku. Vysadil mě tak, že jsem dala nohy kolem jeho pasu. Líbí se mi, jak je silný. Začala jsem mu oplácet jeho polibky. Kdekoliv se mě dotknul svými rty, měla jsem pocit, že to místo hoří. Rukama mě hladil tak, že jsem měla pocit, jako by měl své ruce po celém mém těle najednou. Neubránila jsem se dalšímu vzdychnutí, když mi zajel rukou do kraťásků. Ale pak jsem se probudila a silně ho odkopla od sebe.
"Nech mě být Uchiho." Zavrčela jsem. Sasuke se na mě naštvaně podíval, pak zas nasadil ledovou masku a pomalu ke mně přišel. Pohladil mě po tváři, ale já jsem neuhnula.
"Vždyť se ti to líbí." Zase mě políbil na rty.
"Sasuke sakra, nech mě být!" zase jsem ho odstrčila a lomcovala s dveřmi. Takhle to být nemělo, tohle je celý špatně. Jemu nejspíš dokonale došla všechna trpělivost, co se mnou měl. Popadl mě za krk a hodil na postel. Vyvolal hady a ty mi uvěznili nohy i ruce.
"Mohlo to jít po dobrém. Dokonce by se ti to i líbilo." Strhl ze mě tričko a pak i podprsenku. Vniknul mi hrubě jazykem do mé pusy a přitom si hrál s mými prsy. Vůbec se mi to nelíbilo.
"Sasuke prosím…nech mě být. Prosím." Brečela jsem. Zastavil se a pohlédl mi do očí. Byl v nich vidět smutek, ale pak se to změnilo v hněv. Zvednul se a začal naštvaně přecházet po pokoji. Pak vytáhl něco ze skříně a hodil to po mně. Bylo to tričko.
"Oblíkni si to. Dělej!" Radši jsem si ho hned oblékla.
"Budeš jen tady a budeš zticha. Jinak si mě nepřej." Oblékl si košili a odešel z pokoje. Samozřejmě mě nezapomněl zamknout. Ještě hodnou chvíli jsem ležela na posteli a brečela. To byl debilní nápad, jít ho zabít! Kdyby nebylo toho útesu, mohlo by to být jinak. Naštvaně jsem se zvedla z postele. Přece nebudu brečet, něco musím vymyslet. A taky, že jo. Jen jsem musela čekat, až přijde. A asi po dvou hodinách jsem se konečně dočkala. Jakmile otevřel dveře, praštila jsem ho židlí přes záda. A že to byla rána. Skácel se k zemi, protože tohle nejspíš rozhodně nečekal. Vyběhla jsem ze dveří a běžela ve tmě chodbami. Uslyšela jsem zasyčení a pak mi něco obmotalo nohy. Samozřejmě to zapříčinilo pád. Sakra, jak já ty hady nesnáším. Někdo mě vyzdvihl ze země, a pak jsme se zase ocitli v Sasukeho pokoji. Přenesl mě sem.
"Tohle snad není možný!" zanadávala jsem. Otočila jsem se na Sasukeho a chtěla mu dát aspoň pořádnou facku. Samozřejmě ten pokus nevyšel. Ale jakmile jsem mu pohlédla do očí, sklonila jsem hlavu.
"Nenene. Jen sharingan prosím ne." Držel mě pevně za obě ruce.
"Podívej se mi do očí Sakuro. Dělej!" dal si mé ruce do jedné své a druhou mě chytil za bradu. Přinutil mě se podívat. Ale chvilku jsem vzdorovala.
"Prosím Sasuke." Už zase ho prosím! Tohle je potupa.
"Já už to nechci zase zažít. Udělám cokoliv, jen na mě nepoužívej sharingan." Povolil stisk.
"Už to nechceš zažít znova?" divil se.
"Kdo?!" zavrčel, až jsem se ho lekla.
"Madara." Sklonila jsem zase hlavu. Pustil mě a odstoupil ode mě. Sharingan už naštěstí nehodlal použít.
"To je hajzl." Udiveně jsem se na něj podívala. Vždyť on se mi chystal udělat to samý!
"Vždyť ty si to chtěl taky udělat!" vyjela jsem na něj. Podíval se na mě těma svýma černýma očima.
"Jenže to by tě bolelo míň, než u Madary. Chtěl jsem tě jenom vystrašit, aby ses zase nepokoušel o nějakou blbost. " Zaťal ruku v pěst. Udiveně jsem na něj zírala. Pak jsem si sedla do křesla a on se na mě podíval.
"Já to nechápu…tebe nechápu. Kdybych měla zajatce, už dávno je potom všem mrtví." Koukala jsem do země. Sasuke si přede mě kleknul.
"Nemůžu tě zabít. Dokonce tě ani nechci zabít." Chytil mě za ruku a začal se přibližovat obličejem k mému. Ucukla jsem.
"Já ti neublížím, Sakuro. Věř mi." Políbil mě. Jeho hlas byl tak krásný a omamný. Nevím proč, ale vážně jsem mu věřila. Vzal mě do náruče a přenesl mě na postel. Tentokrát byl opravdu něžný.


Hladil mě zas po celém těle a já mu s radostí oplácela polibky. Byla to nekonečná chvíle. Pak mi svléknul tričko, pod kterým jsem nic neměla. A já mu zase pomohla s jeho košilí. Když mi začal svlékat i kraťásky, musela jsem ho zastavit.
"Sasuke…" umlčel mě polibkem. Pak se na mě slabě, ale krásně usmál.
"Já vím." Už měl nejspíš za sebou hodně holek. Štvalo mě to, protože on měl snad ve všem navrch! Pak jsem se začal stydět. Absolutně jsem nevěděla, co dělat. Ale jemu to nevadilo. Začal mě dráždit prsty mezi nohama a přitom mě líbal na krku. Bylo to tak nádherné. Pak se i pusou přesunul dolu a vnikl do mě jazykem. V tu chvíli jsem nevěřila, že může být ještě něco lepšího. Po chvíli se přesunul zase nahoru a podepřel mě rukama. Políbil mě na ústa a vnikl do mě. Jo, bolelo to. A docela dost. A ani jsem si nevšimla, kdy si sundal kalhoty. Ale pak jsem si to začala také užívat. Zaryla jsem své nehty jemu do zad, a on slastně vzdychl. Pořád mě zasypával polibky. Když už ta bolest přešla, začal přirážet víc. Oba dva jsme začali zrychleně dýchat. Pak jsem ucítila ten nekrásnější pocit, který jsem kdy zažila. Sasuke přestal a chtěl ze mě slézt, ale držela jsem ho. Chtěla jsem si ten pocit, ještě chvilku užívat. Lehl si na mě.
"Saky takhle nemůžeme zůstat věčně." Pošeptal mi do ucha a pak ho políbil. Zabručela jsem.
"Proč ne?" tiše se zasmál a konečně si lehl vedle mě.
"Budou i lepší chvíle. Uvidíš maličká." Políbil mě na čelo a vstal. Když byl celý nahý, mohla jsem na něm oči nechat. Byl tak nádherný.
"Sak nekoukej tak na mě." Řekl znuděně.
"Vadí ti to?" řekla jsem šibalsky a za chvilku jsem byla bez deky já. Neměla jsem se jak zakrýt.
"Sasuke, dej to sem."
"Proč?" fajn, měl zase navrch. Přišel ke mně a políbil mě. Najednou někdo zaklepal na dveře.
"Hej Sasuke. Jsi tam?"
Pokráčko příště
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

JSte zde? XD

*click*

Komentáře

1 nanachan nanachan | Web | 26. dubna 2011 v 17:54 | Reagovat

*o* úžasny dieliiik :3

2 veronika veronika | 26. dubna 2011 v 22:39 | Reagovat

skvelé.

3 Ráďuše Ráďuše | E-mail | Web | 13. května 2011 v 20:06 | Reagovat

Hm, až teď jsem se k tomu konečně dohrabala :-D Je to hodně dobrý :-D Pokračování! Prosím :-D :-D :-D Kdy bude další díl?

4 Skřítek Skřítek | Web | 29. května 2011 v 10:54 | Reagovat

Já nevíím že ty to vždycky utneš v tom nejlepšííím :D rychle dááál :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama